Konec basketbalu v Radotíně? A-tým  opouští radotínskou sportovní halu, svůj domácí stánek, kde působil od jeho otevření uplynulých 8 let, a zbytek sezóny odehraje zřejmě v Černošicích. Nečekané rozhodnutí vysvětluje šéf klubu Adam Peřinka.

Mohl byste popsat přesně stávající situaci? Stěhuje se klub pryč z Radotína?

Ano, je to tak. Minulý týden jsem se rozhodl pro kompletní odchod ze Sportovní haly Radotín a to včetně tréninků. Zbytek sezóny odehrajeme v Černošicích v nové hale Věry Čáslavské. Většina fanoušků to už zaznamenala na plakátech v ulicích, nebo na facebooku. Už teď v sobotu nastoupíme proti BK Přelouč premiérově v černošické hale.

Jaké je oficiální stanovisko klubu k tomuto rozhodnutí?

Důvodů proč odcházíme je několik, ale dva vidím jako hlavní. Zaprvé je to kvalita palubovky a zadruhé byznys koncept haly, který provozovatel v uplynulých sezónách nastavil.  Oba problémy spolu přímo souvisí, stejně tak jako cena pronájmu. Chci se jménem klubu touto formou omluvit všem fanouškům, především všem 36 permanentkářům, pro které je toto rozhodnutí zradou. Je mi to líto, měli jsme každý víkend nárůst návštěvnosti, ale za rozhodnutím si stojím, bylo nutné ho udělat teď. Některé věci už nešlo dál akceptovat.

Můžete problémy popsat více do detailu? Co si mám představit pod pojmem byznys koncept?

Palubovka v hale je absolutně nevyhovující pro basketbal. Jednoduše řečeno, hrozně to klouže. Je to dlouhodobý problém, který trvá už několik let, ale vedení haly s tím nic nedělá.  Například během našich tréninků se běžně válí na palubovce pírka z badmintonu. Neexistuje, že by nám povrch někdo před tréninky nebo dokonce zápasy vytřel mokrými hadry. Vše se řeší prachovkou, která v hale celý den postává a je plná prachu. Legrace končí, když si člověk projde, kolik zranění jsme v uplynulých dvou a půl sezónách měli. Čtyři hráči byli na plastice křížových vazů. Čtyři! Je vědecky dokázáno, že kluzký povrch může u basketbalistů způsobovat z dlouhodobého hlediska problémy s vazy v koleni nebo kotníku. Začal jsem se o to zajímat blíže až v letošní sezóně, protože zranění nás extrémně limitují už druhou sezonu v řadě. Naposledy poranění vazů v kotníku u Adama Riegera v domácím zápase proti Mladé Boleslavi.

Jak je možné, že si na palubovku nikdo doposud nestěžoval?

Každý, kdo do haly chodí sportovat, ví o čem mluvím, stěžují si na to všichni. Ale asi jen na baru. Nejvíce to vadí našim hráčům, vyvádí je to z koncentrace, snižuje výkon. Je nutno si uvědomit, že náš klub není amatérským kroužkem basketbalu. Všichni naši hráči prošli juniorskými extraligami, tzn. vrcholovou mládežnickou úrovní tohoto sportu, někteří prošli reprezentačními výběry, hráli na mistrovstvích Evropy nebo působili na univerzitě v USA. Jsou zvyklí na nějaký standard. Je nepřípustné, abych s nimi každý trénink a zápas řešil, jestli to dnes klouže. V neposlední řadě klouzavá palubovka limituje náš mladý atletický tým ve výkonech v domácích zápasech, speciálně s naším herním stylem založeným na rychlých přechodech. A nemluvím o tom, kolikrát nám doma pískají kroky.

A co si mám představit pod pojmem byznys koncept haly?

Jde o filosofii provozu haly. Je to primární důvod, proč odcházíme a jde ruku v ruce s kvalitou palubovky. Je to čistě můj názor, ale zdá se mi, že provozovatele haly, městskou část, zajímá především byznys, tedy aby hala vydělala za sezónu, co nejvíce peněz. Ve výsledku to pak vypadá tak, že se dá vždy přednost tomu, kdo si jí pronajme za větší peníze, ať je to kdokoliv, odkudkoliv. Je absurdní, že nám jako jedinému domácímu klubu, navíc reprezentující Radotín na národní úrovni, jsou umožněny pouze dva tréninky týdně. Takže jsme nuceni si pronajímat k tréninkům ještě jinou halu. Každou sezónu zažívám situaci, kdy za mnou přijde manažer haly a žádá mě, abychom přesunuli naše zápasy na jindy, protože se mu naskytla příležitost pronajmout halu za větší peníze někomu jinému a my to blokujeme. V rozehrané sezóně! Jsem pak nucen stáhnout kompletně všechny celosezónní propagační letáky, které máme všude možně rozmístěné a předělat je. Ale nejhorší je, že to je zrada na fanoušky a permanentkáře, těžko se takhle buduje nějaká fanouškovská základna.

Nerozumím jaký to má vliv na kvalitu palubovky…

Zásadní. V hale se točí strašně moc sportů, navíc na třech třetinách naráz. Palubovka je přetížená neustálým stěhováním všech možných náčiní a hrozně rychle se opotřebovává a špiní pod nátlakem neskutečného kvanta sportů, které se tam za týden protočí. Před naším středečním tréninkem je v hale na jedné třetině nohejbal, na druhé volejbal a na třetí tuším 3 badmintony. Praxe funguje tak, že 5 minut před vypršením nájmu je všem oznámeno, aby skončili, a začne uklízení všech sítí a stojanů, tak aby se mohli přivézt a postavit koše. Ve finále začínáme trénink kvůli přestavbám o 10 minut později a jsme nuceni končit taktéž o 5 minut dříve. Samozřejmě vytřít palubovku, aby byla použitelná na basketbal, se vůbec nestíhá.

Někdo by mohl namítnout, že hala se snaží pouze ekonomicky prosperovat, tak aby se uživila…

Jak říkám, je to současná strategie městské části, jak halu provozovat. Dle mého názoru je však neslučitelná s fungováním basketbalového klubu působícího na republikové úrovni a už vůbec ne s našimi ambicemi na postup do 1. Ligy. Další kapitolou je pak cenová politika. Platíme 1000,- korun na hodinu, což už je údajně částka upravená slevou. V reálu to znamená, že za dva domácí víkendové zápasy zaplatíme 6 tisíc jen na pronájmu haly, protože je nám počítána i hodina před začátkem zápasu, kdy se hala připravuje a hráči se rozcvičují. Faktura za první polovinu letošní sezóny je 65 tisíc! A k tomu máme ještě jednu fakturu v hale na Stodůlkách, tam ale platíme za hodinu nájmu poloviční částku! Za poslední 4 roky jsme do haly dostali přes 2500 fanoušků, vybudovali suverénně nejvyšší návštěvnost v soutěžích, kde jsme hráli. Mnohokrát jsme překonali divácký rekord v pražských soutěžích. Za naše peníze na marketing a propagaci (přes 50000,- ročně) dostáváme každou sezonu do haly stovky diváků, kteří pak utrácí peníze na baru. Přesto nejsme nijak na pronájmu zvýhodněni. Máme nulovou propagační asistenci ze strany vedení haly. Tohle nejde.

Řešil jste všechny tyto problémy před vašim rozhodnutím o odchodu s vedením městské části?

Seznámil jsem s tím minulý týden starostu pana Hanzlíka. Slíbil, že budou situaci řešit a řekl mi, že moje rozhodnutí odstěhovat klub respektuje.

Co bude po sezóně? Vrátíte klub do Sportovní Haly Radotín?

Jsem patriot. Nedokážu si představit, že nadobro odejdeme z Radotína. Zlomilo by mi to srdce. Za pět let jsem v Radotíně vybudoval klub na národní úrovni a hlavně basket velmi zpopularizoval. Dalo mi to obrovskou práci a nutno říct, že jsem byl velmi úspěšný. Moc bych si přál, aby se situace vyřešila a my se po sezóně vrátili. Ale městská část a vedení haly musejí ukázat, že chtějí sport této úrovně v Radotíně mít. V současnosti reprezentujeme 13 soukromých firem, u některých, jsou výše sponzoringů odvislé od konečného umístění v soutěži. Je proto nutné za každou cenu vyhrávat a mít pro to adekvátní podmínky.

Proč jste zvolili jako přechodné působiště právě Černošice?

Hala a hlavně palubovka jsou na vynikající úrovni. To samé platí o ozvučení, které je v Radotíně nevyhovující. Samozřejmě to s sebou nese i řadu obtíží. Nejvíce mi vadí, že ztratíme zřejmě radotínské fanoušky, kteří nebudou chtít do Černošic za námi jezdit. Spousta lidí už mi píše a je tímto krokem dost rozladěna.  Samozřejmě to chápu, berou to jako zradu. Snad je to jen provizorium a v příští sezóně basketbal vrátíme tam, kam patří. Hlavně fanoušci by si to zasloužili.